Tónina G dur:

G	Emi	Hmi	C	D	G
123	123	123 123	123	123	123 12

 

	G	C	G
Svět skočil	do peřin a tak jak	byl, neumyt a	bos

	Emi	Hmi	C
a ven mu	čouhá jen ten	neumytý	nos.

	G	C	G
Bůh roztrh	duchny a	fouknul do pe	ří

	Emi	F	C	G
a to nám	leží teď	rovnou u dve	ří.

 

Franta smolí dopis a má ho samou kaňku,

chce ho dnes za okno Ježíškovi dát

a potom vyběhne za dům na stráňku,

než máma zavolá, bude sáňkovat.

 

 

V domě cukroví voní, co peče máma,

Andulka uštipuje těsto potají,

celý život ta vůně bude s náma,

i to, co ty dvě si špitají.

 

A potom když ke stolu si sednem,

když děda vyřezal poslední ovci v kolibě,

od hvězdy betlémské světlo jako ve dne,

vezmem se za ruce v tiché modlitbě.

 

 

Den končí, ale všichni jsou vzhůru,

sníh křupe, jak jdou na půlnoční.

“Hej mistře” když táta zpívá z kůru,

máma se po něm vždycky otočí.

 

Noc už chýlí se k ránu,

ještě je slyšet vyprávění babičky,

její hlas zacelí každou ránu,

vykouzlí krásný sen dětem pod víčky.

 

Tónina C dur:

C	Ami	Emi	F	G	C
123	123	123 123	123	123	123 12

 

	C	F	C
Svět skočil	do peřin a tak jak	byl, neumyt a	bos

	Ami	Emi	F
a ven mu	čouhá jen ten	neumytý	nos.

	C	F	C
Bůh roztrh	duchny a	fouknul do pe	ří

	Ami	B	F	C
a to nám	leží teď	rovnou u dve	ří.

 

Franta smolí dopis a má ho samou kaňku,

chce ho dnes za okno Ježíškovi dát

a potom vyběhne za dům na stráňku,

než máma zavolá, bude sáňkovat.

 

 

V domě cukroví voní, co peče máma,

Andulka uštipuje těsto potají,

celý život ta vůně bude s náma,

i to, co ty dvě si špitají.

 

A potom když ke stolu si sednem,

když děda vyřezal poslední ovci v kolibě,

od hvězdy betlémské světlo jako ve dne,

vezmem se za ruce v tiché modlitbě.

 

 

Den končí, ale všichni jsou vzhůru,

sníh křupe, jak jdou na půlnoční.

“Hej mistře” když táta zpívá z kůru,

máma se po něm vždycky otočí.

 

Noc už chýlí se k ránu,

ještě je slyšet vyprávění babičky,

její hlas zacelí každou ránu,

vykouzlí krásný sen dětem pod víčky.